Borderlands – both in terms of geography and administration, as well as socio-culturally – are a special type of area experiencing contact with the other, the separate, the alien; a space of coexistence, cooperation, but also conflict. ‘Borderlands’ indicates the existence of a border, real or imagined, but always influencing those who live in its vicinity, regardless of whether they perceive it on a daily basis. The aim of the conference is an attempt to reflect on the specificity of life in the variously understood frontiers of Europe and the world, both ‘eternal’ and those that arose in the 20th century as a result of global and local conflicts, which were noticeable in oral history accounts, resulting e.g. in changes in administrative boundaries and population migrations.

We invite proposals to present research using the sources and methodology of oral history for the analysis of, inter alia, the following issues:

• home / everyday life near the border

• new and old borderlands

• experience of living at the intersection of regions

• people of the borderlands

• imaginary boundaries (of cultures, worldviews, generations, identities, etc.)

• memory and heritage of the borderlands.

At the same time, the organizers would like to invite proposals reflecting on oral history itself as a research method used by representatives of various disciplines, and thus situated on the border of various fields of study.

The conference will be held in Polish and English (with simultaneous translation). Proposals in Polish or English should be sent via the form by February 13, 2022. The abstract should include the scope of use of oral history sources and / or methodologies and a direct reference to the topic of the conference.

The Organisers will inform Speakers about the acceptance of the proposal by the end of February 2022. Speakers will be asked to send a draft version of their lecture by May 10, 2022, and the texts for publication by July 31, 2022. The organisers plan to publish the conference texts in the “Wrocławski Rocznik Historii Mówionej”. Information will also be provided about the remuneration for Authors of articles accepted for publication. The conference will take place alongside the general assembly of members of the Polish Oral History Society.

Organiser: Ośrodek „Pamięć i Przyszłość”; Partner: Centrum Archiwistyki Społecznej; Patron: ”Wrocławski Rocznik Historii Mówionej”, Polish Oral History Association. CONTACT: ewa.maj@zajezdnia.org.

• Download Cfp

Soutěž ,,Zlatý diktafon“ vypisuje Česká asociace orální historie vždy jednou za dva roky ve třech kategoriích: základní školy, střední školy a vysoké školy. K hodnocení jsou přijímány práce, které vznikly nebo byly obhájeny v období posledních dvou let.

Požadavky na přijetí práce do soutěže

Individuální či skupinová autorská práce založená na základě vlastního výzkumu. Do soutěže budou přijaty seminární / ročníkové / bakalářské / diplomové či jiné práce, které ve výzkumu stanoveného tématu využívají metodu orální historie. Do soutěže lze zařadit pouze původní práce, které se dosud neumístily v jiných soutěžích. Do soutěže budou zařazeny i práce cizojazyčné.

Hodnocení

Každou studentskou práci zařazenou do soutěže individuálně posoudí členové výkonného výboru COHA. O konečném pořadí rozhoduje výkonný výbor hlasováním.

Kritéria hodnocení

Celkový přínos, originalita tématu, formální i obsahová úroveň zpracování, práce s použitou literaturou a prameny, metodika výzkumu, analýza a interpretace orálně-historických rozhovorů.

Doporučení

Každá studentská práce musí mít svého navrhovatele (ZŠ/SŠ/VŠ učitel), který práci do soutěže doporučí. Práce navržené do soutěže posílejte v elektronické podobě spolu s doporučením na e-mailovou adresu info@coha.cz nebo písemně na adresu Česká asociace orální historie, Vlašská 355/9, 118 00 Praha 1.

Vyhlášení výsledků se uskuteční na valném shromáždění COHA v sídle AV ČR (Národní 3, Praha 1). O přesném termínu valné hromady budou vítězové informováni e-mailem s dostatečným předstihem.

Ocenění

Tři nejlepší práce vyhodnocené v každé kategorii získají certifikát o umístění v soutěži a finanční odměnu. Oceněny budou pouze mimořádné studentské práce. Pokud se v ročníku soutěže žádná taková práce neobjeví, COHA si vyhrazuje právo ocenění ani finanční odměnu v dané kategorii neudělit.

Uzávěrka 7. ročníku soutěže je 17. listopadu 2021. V současnosti tedy lze zasílat práce, které vznikly nebo byly obhájeny v letech 2020-2021 (tj. ak. rok 2019/2020 a 2020/2021).

Přehled oceněných studentů a studentek z předcházejících let naleznete zde.

Nové číslo časopisu MEMO 1/2021 tentokrát věnované orální historii v čase pandemické krize je možné stáhnout zde.

Srdečně zveme všechny členy a členky naší asociace na volební valnou hromadu, která se uskuteční v pátek 17. 9. 2021 od 10:00 v místnosti 1.12 v budově Fakulty humanitních studií v Praze (Pátkova 2137/5, 182 00 Praha 8 – Libeň). Program shromáždění a pokyny k volbám obdrželi všichni členové a členky asociace e-mailem.

Dovolujeme si vás srdečně pozvat k účasti na mezinárodní odborné konferenci Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě: organizace – disciplinace – zkušenost – kultura.

Pořadatelé:
Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i.
Etnologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i.
Společnost pro výzkum dějin vojenství, z. s.
Terezín – město změny, z. s.

Místo a čas konání: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Pátkova 2137/5, 182 00 Praha 8 – Libeň, čtvrtek 24. 6. (9-18) – pátek 25. 6. 2021 (9-12).

Tématem mezinárodní odborné konference Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě je fenomén vojenské služby, s důrazem na službu povinnou/základní, nijak nevylučujícím témata, týkající se vojenské služby v období před nástupem braneckých armád. Časově je konference vymezena obdobím pozdního raného novověku až současnosti. Geografickým vymezením je prostor českých zemí a Slovenska s přesahy do střední Evropy, nahlédnutý v perspektivě historických a humanitních věd. Ambicí pořadatelů je pojmout konferenci jako snahu podpořit zatím nepříliš intenzivní dialog mezi odborníky z oblasti vojenství, historiky vojenství, antropology, etnology a sociology a dalšími, zabývajícími se podobnými problémy.

Konference se bude soustřeďovat na problematiku organizace a státního zajištění vojenské služby ve smyslu teorie fiskálně-militárního státu, tématem vztahu sociální disciplinace a vojenství, zkušeností povinné vojenské služby a jejím vlivem na aktérskou subjektivitu, genderovými aspekty vojenské služby a také kulturou vojenské služby, ať již v sémiotickém pojetí, nebo ve smyslu materiální kultury a vojenského folklóru.

• Program konference
• Pozvánka na konferenci

Vybrané příspěvky z konference budou publikovány v monotematickém čísle odborného recenzovaného časopisu. Jednací jazyky: čeština, slovenština a angličtina.

Konference se koná v hybridním módu. V souladu s aktuálně platnými vládními opatřeními bude možné být přítomen na místě. Účastníci, kteří nebudou moci být přítomni, nebo z vlastních důvodů nechtějí být přítomni, budou připojeni pomocí ZOOMu. Na místě bude v každém případě přítomen tým organizátorů, zajišťující moderování a technické zázemí. Konferenční poplatek se nehradí. Na místě občerstvení a možnost vlastního stravování.

Organizační výbor konference:

• Mgr. Jiří Hlaváček, Ph.D. – Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i.
• Mgr. Jiří Hofman –  Terezín – město změny, z. s.
• Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth, Ph.D. – Společnost pro výzkum dějin vojenství, z. s. – kontaktní osoba

Konference je jedním z výstupů grantového projektu „Armáda jako nástroj socializace: Reflexe fenoménu základní vojenské služby v českých zemích (1968-2004)“, podpořeného Grantovou agenturou ČR (projekt č. 19-19311S).

Program čtvrtečního a pátečního tradičního workshopu, který pořádáme na hradě Sovinci ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, Fakultou humanitních studií UK a Archivem Univerzity Palackého v Olomouci naleznete zde. Těšíme se na setkání již zítra odpoledne!

Výbor Sdružení historiků České republiky (Historického klubu 1872) a výbor Pe­kařovy společnosti Českého ráje vyhlašují devatenáctý ročník soutěže o Cenu Josefa Pe­kaře, v níž chtějí každoročně oceňovat nejlepší monografii z českých dějin v chro­nologickém záběru od středověku do současnosti.

Do soutěže mohou přihlašovat své monografie (vydané v knižní podobě nebo ve sborníku, přičemž minimální rozsah tištěné monografie činí 100 stran tisku) historičky a historici, kteří v době uzávěrky přihlášek nepřesáhli věk 35 let. Pravidla soutěže jsou podrobněji uvedena ve Statutu Ceny Josefa Pekaře ze dne 17. ledna 2002, který je dostupný na webu.

Autorka či autor vítězné monografie bude oceněn(a) peněžní částkou, diplomem a zveřejněním výsledku na webové stránce Sdružení historiků České republiky, popřípadě i v dalších sdělovacích prostředcích. Výsledek 19. ročníku soutěže o Cenu Josefa Pekaře bude slavnostně vyhlášen výborem Sdružení historiků a výborem Pekařovy společnosti, termín a místo vyhlášení budou po dohodě upřesněny.

Uzávěrka 19. ročníku soutěže o Cenu Josefa Pekaře je 31. května 2021. Do ní je možno přihlásit monografie vydané v letech 2019 a 2020. Práce je třeba osobně předat nebo zaslat poštou na adresu: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. (Vlašská 355/9, 118 00 Praha 1), spolu s průvodním – vlastnoručně podepsaným – dopisem, v němž budou uvedeny tyto údaje: název monografie, místo a rok vydání, desetiřádková charakteristika této monografie, datum narození autorky či autora a kontaktní adresa. Na obálku je třeba uvést poznámku: „Soutěž o Cenu Josefa Pekaře“.

Upozornění

Vzhledem k tomu, že z důvodů pandemické situace nebyl vyhlášen soutěžní ročník o Pekařovu ceny v roce 2020, rozhodly ve shodě zástupci obou pořadatelských společností, že v roce 2021 je možné do 19. ročníku soutěže mimořádně přihlásit monografie vydané též v letech 2018 a 2019, které mohou do soutěže přihlásit historičky a historici, kteří v nepřesáhli věk 35 let k 31. květnu 2020.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava vyhlásil soutěž o Cenu za nejlepší dokumentární knihu, napsanou v českém jazyce nebo českým autorem/kou. Vnímání knihy jako dokumentární určuje její vztah k realitě. Svět jejího textu se musí vztahovat k žité skutečnosti. Kniha smí být vytvořena písmem, fotografiemi a dalšími výtvarnými technikami. Fakta mohou být zachycena různými autorskými způsoby. Hranice mezi žánry jsou volné. Tematická pestrost i osobní a politické postoje autorů jsou svědectvím doby. Podrobné informace naleznete zde.