Česká asociace orální historie, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., si Vás dovolují vyzvat k přihlášení příspěvků na VII. mezinárodní konferenci České asociace orální historie s názvem ,,Orální historie v čase krizí“, která se uskuteční ve dnech 18.–19. února 2021 v budově Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy (Pátkova 2137/5, Praha).

Přijímáme příspěvky z těchto tematických oblastí:

• teoretické, metodologické a etické aspekty realizace orálně-historického výzkumu v období různých krizí (pandemie, ekonomická krize, uprchlická krize, přírodní katastrofy, občanské války, konflikty apod.);
• etické a právní aspekty orálně-historického výzkumu (GDPR);
• orální historie a moderní technologie v čase pandemie COVID-19.

Vítáme zejména (nikoliv však výlučně) interdisciplinárně laděné příspěvky s teoretickou, metodologickou, etickou nebo praktickou reflexí kvalitativních výzkumů realizovaných za využití metody rozhovoru v období různých krizí (či výzkumy zaměřené na pamětnickou reflexi těchto krizí), obdobně jako výstupy z právě probíhajících nebo již ukončených studentských výzkumů a projektů využívajících metodu orální historie.

Anotace svých příspěvků zasílejte do 31. prosince 2020 prostřednictvím online přihlášky, kterou naleznete na https://1url.cz/@coha.

Konference se uskuteční prezenčně, online či hybridně s přihlédnutím k aktuální epidemiologické situaci. Konferenční poplatek se nehradí. Případné dotazy směřujte na e-mail info@coha.cz. Organizátoři konference si vyhrazují právo na výběr příspěvků. Rozhodnutí o přijetí příspěvků a podrobnější informace k průběhu konference budou účastníkům a účastnicím zaslány nejpozději do 4. ledna 2021. Vybrané příspěvky budou publikovány v recenzovaném periodiku.

Na pozadí zájmu o společenský život ve venkovských obcích jihozápadní Moravy během pozdního socialismu autor knihy sleduje sociální proměny v širších souvislostech. Život na venkově se měnil nejen díky mocenským zásahům, ale i v souladu se snahami vesnických komunit uchovat si vlastní tradice a identitu pod tlakem modernizačních procesů. Jsou brány v potaz oficiální i neformální činnosti spjaté se společenským životem. Organizované i neorganizované aktivity se přitom mnohdy prolínaly a byly formovány motivací i charakterem organizátorů a účastníků – stěžejní význam je proto v práci přisuzován jednotlivcům, jejich sociálním sítím, zálibám i hodnotám. Výrazně jsou v knize reflektovány taneční zábavy jako symbol společenského života, který se nevyhnul nutnosti adaptace v souladu s regulacemi a nařízeními autoritativní moci. Za účelem jejich organizace se lidé na venkově iniciativně sdružovali ve společenských organizacích, aby mohli žádat o patřičné „razítko“ umožňující pořádání kulturní akce. Měli totiž zájem o konání zábav ve své obci díky jejich tradiční socializační funkci. Předkládané interpretace jsou postaveny na principech mikrohistorie, dějin každodennosti a symbolické antropologie. V neposlední řadě však navazují na tradici etnografického výzkumu současné vesnice a z metodologického hlediska se inspirují ve způsobu zaznamenávání vzpomínek pomocí orální historie. Kniha je k zakoupení na Ústavu evropské etnologie MUNI. Podrobnější informace naleznete zde.

V roce 1948 našlo v tehdejším Československu útočiště před občanskou válkou více než 13 000 uprchlíků z Řecka, dospělých i dětí. Původně dočasně plánovaný pobyt se jim zde vývojem politických událostí v jejich rodné zemi prodloužil o několik desetiletí, některým dodnes.

Kniha v úvodní části představuje stručnou historii řecké národnostní menšiny na českém území. V dalších kapitolách může čtenář díky unikátním generačním výpovědím přímých účastníků sledovat nejen úspěšnou integraci řeckých migrantů a jejich potomků, ale také kontinuitu etnického a kulturního vědomí, kterou nenarušily ani interetnické sňatky nebo ztráta kontaktu s původní vlastí a kulturním prostředím. Kniha vyšla s finanční podporou statutárního města Brna a Jihomoravského kraje.

Kniha k dostání v eshopu Nakladatelství Munipress Masarykovy univerzity.

The seventh international symposium of the Finnish Oral History Network FOHN (26–27 November 2020) focuses on the notions of power, authority, and voice in the context of oral history from critical contemporary perspective. We invite contributions on methodological and ethical questions as well as on case studies by oral historians and other scholars. The symposium is organized by FOHN together with the University of Helsinki, Faculty of Arts, and the Finnish Literature Society. More information here.

Milé kolegyně, milí kolegové,

srdečně Vás zveme na XVIII. ročník setkání historiků a příznivců orální historie na hradě Sovinci, který se uskuteční ve dnech 4. – 6. 6. 2020. Letošní workshop bude klasicky zaměřen na prezentaci právě probíhajících studentských projektů realizovaných metodou orální historie (vítány jsou hlavně bakalářské, diplomové a doktorské práce v jakékoliv fázi rozpracování). Těšíme se však i na metodologické či tematické příspěvky z řad odborných i laických badatelů.

Účast na workshopu je podmíněna aktivním příspěvkem. Délka vystoupení by neměla přesáhnout 20 minut. Studenti 1. ročníku OH-SD FHS UK mohou přednést jen cca 5minutovou prezentaci své připravované diplomové práce.

Ubytování a stravování (oběd a večeře) bude zajištěno přímo na hradě. Snídaně a dopravu si zajišťuje každý z účastníků sám.  Konferenční poplatek činí 300,- Kč, pro členy COHA 150,- Kč a účastníci jej hradí v hotovosti při prezenci.P

řípadné zájemkyně a zájemce prosíme o vyplnění přiložené přihlášky. Konečný termín pro odevzdání závazných přihlášek je 25. května 2020! Přihlášky i s krátkou anotací svého příspěvku zasílejte prosím na adresu schindler@usd.cas.cz a v kopii také na vanek@usd.cas.cz.

• Přihláška ke stažení (Sovinec 2020)

Organizátoři si vyhrazují právo konečného výběru příspěvků. Na základě došlých přihlášek bude sestaven program workshopu a následně přijatým účastníkům a účastnicím zaslány podrobnější informace a organizační pokyny.

Na Vaši účast se za kolektiv organizátorů těší Petra Schindler

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí členové a členky COHA, rádi bychom Vás informovali, že Městský soud v Praze vyhověl 9. 3. 2020 naší žádosti o zápis nových stanov přijatých na základě usnesení valné hromady ze dne 21. 2. 2020. Aktuální znění stanov naleznete zde.

Dovolujeme si vás srdečně pozvat k účasti na mezinárodní odborné konferenci ,,Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě: organizace – disciplinace – zkušenost – kultura“, kterou pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Etnologický ústav AV ČR, Společnost pro výzkum dějin vojenství a Terezín – město změny ve dnech 22.–23. 10. 2020 v Terezíně.

Konference se bude soustřeďovat na problematiku organizace a státního zajištění vojenské služby ve smyslu teorie fiskálně-militárního státu, tématem vztahu sociální disciplinace a vojenství, zkušeností povinné vojenské služby a jejím vlivem na aktérskou subjektivitu, genderovými aspekty vojenské služby a také kulturou vojenské služby, ať již v sémiotickém pojetí, nebo ve smyslu materiální kultury a vojenského folklóru. Termín pro abstrakty příspěvků (20 min.) je 30. 6. 2020.

Vybrané příspěvky z konference budou následně publikovány formou monotematického čísla v odborném recenzovaném časopise. Jednacími jazyky jsou čeština, slovenština a angličtina. Podrobné informace na www.dejinyvojenstvi.cz.

Dnes dopoledne byly v budově Akademie věd České republiky v rámci valné hromady COHA slavnostně předány ocenění vítězům 6. ročníku ,,Zlatého diktafonu: o nejlepší studentskou práci realizovanou metodou orální historie“ (kategorie základní, střední a vysoké školy). Kompletní výsledky naleznete zde.

Ocenění předali Miroslav Vaněk (čestný předseda COHA a současný ředitel Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.), Jiří Hlaváček (předseda Česká asociace orální historie) a Jana Wohlmuth Markupová (vedoucí Obor Orální historie – soudobé dějiny FHS UK).

Všem oceněným srdečně gratulujeme a současně vyhlašujeme již 7. ročník naší soutěže o nejlepší studentskou práci realizovanou metodou orální historie. Propozice jsou k dispozici zde.

HLAVÁČEK, Jiří. Vzestup a pád ČSLA? Vojenská profese v kolektivní paměti důstojnického sboru (1960–1970). Praha : Karolinum, 2019, 350 s.

K vojenské profesi a fungování armády v období komunistického režimu se vztahuje celá řada stereotypů. Armáda je zpravidla vnímána jako poslušný nástroj KSČ připravený vystoupit proti vlastním občanům a plnit agresivní plány Sovětského svazu v probíhající studené válce.
Vojáci z povolání pak bývají líčeni převážně jako zaslepení komunisté bezmyšlenkovitě plnící nesmyslné rozkazy. V neposlední řadě bývá předlistopadová armáda považována za zbytečnou a neefektivní instituci, v níž mařily v rámci povinné základní vojenské služby svůj čas a potenciál celé generace mladých mužů.
Záměrem této knihy není výše uvedená tvrzení jedno po druhém vyvracet, ale spíše je relativizovat, tj. ukázat důstojníky Československé lidové armády v trochu odlišném světle – jako vykonavatele určité profese, která měla svá dobová, pracovní, ale i kulturní specifika. Kniha se věnuje reflexi každodenního života důstojníků ČSLA v šedesátých letech minulého století, a to zejména na základě rozhovorů s pamětníky. Pokouší se o (re)konstrukci mechanismů fungování socio-profesní identity vojáků z povolání, která je významně ovlivněna okupací Československa v srpnu 1968 a následnou normalizací armády.

K dostání v Nakladatelství Karolinum.

KREISSLOVÁ, Sandra – NOSKOVÁ, Jana – PAVLÁSEK, Michal. ,,Takové normální rodinné historky“: Obrazy migrace a migrující obrazy v rodinné paměti. Praha : Argo, 2019.

Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po druhé světové válce.

Autoři pro tento účel vybrali rodiny Němců v České republice a nuceně vysídlených Němců z České republiky, Čechů žijících v Chorvatsku a českých reemigrantů z Chorvatska.

Velkou pozornost věnovali účasti jednotlivých generací na rodinném vyprávění, shodám a změnám v mezigeneračním předávání vzpomínek a způsobu přijetí významných historických událostí souvisejících s poválečnou migrací. Kniha přináší cenné poznatky o strategiích přenosu vzpomínek v rodinném prostředí, o vzpomínkové kultuře a migraci jako důležitém historickém procesu 20. století.

K dostání v Nakladatelství Argo.